Rozpočty pro soutěže na veřejné zakázky podléhají ustanovení prováděcí vyhlášky č. 169/2016 Sb. zákona č. 134/2016 Sb. o veřejných zakázkách.
Vyhláška č. 169/2016 Sb. apeluje především na to, aby položky v nabídkových rozpočtech pro veřejné soutěže byly transparentní, proto je doporučeno podle odst. 5, § 5 vyhlášky čerpat ocenění z nějaké cenové soustavy.
Přesnou definici a způsob použití Cenové soustavy uvádí pak § 11 vyhlášky a náležitosti soupisu prací potom § 5 až 10 vyhlášky.
Cenová soustava ÚRS ve smyslu ustanovení vyhlášky č. 169/2016 Sb. splňuje veškeré náležitosti pro její použití při sestavování soupisu prací v rámci zadávací dokumentace veřejných zakázek.
V případě rozpočtů pro veřejné soutěže je důležitá formulace požadavku investora na stavební rozpočty ve smlouvě o dílo. Pokud zní požadavek investora na ocenění zakázky cenami cenové soustavy, pak je třeba použít cen této soustavy, výši sazeb režií a zisku apod. Uchazeč má ale právo ve zdůvodněných případech výši cen upravovat a tyto změny zdůvodnit investorovi.
R-položky i individuální ceny jsou většinou při stavebních zakázkách nezbytné, neboť žádná cenová soustava nemá k dispozici položky na veškeré technologie a práce. Při tvorbě R-položek i individuálních cen, v případě užití Cenové soustavy ÚRS, doporučujeme postupovat podle kalkulačního vzorce uveřejněného v úvodu katalogů HSV a PSV.
Náklady na vedlejší rozpočtové náklady (VRN) je třeba blíže specifikovat (nejlépe upřesněním, kalkulací apod.). Stanovení nákladu VRN pouhou sumou nákladů bez bližší specifikace není většinou investorem nebo kontrolním orgánem akceptováno.
