800-1 Zemní práce (2020/I)

VP 800-1 © ÚRS CZ a.s. 3563. Svislé přemístění výkopku z rýh a) objem svisle přemísťovaného výkopku se určí objemem daného úseku rýhy (úsekem rýhy se v tomto případě rozumí část rýhy, vymezená dvěma sousedními příčnými profily v mís- tech zlomu terénu v ose rýhy) i s dolamováním, a to pro rýhu paženou i nezapaženou, redukovaného podle Tabulky II Přílohy č. 5, b) svislé přemístění výkopku z daného úseku rýhy se oceňuje podle průměrné hloubky úseku rýhy, přičemž nerozhoduje, zda má rýha dno v jedné nebo v několika úrovních. Průměrná hloubka rýhy v daném úseku se rovná aritmetickému průměru hloubek počátečního a koncového příčného profilu úseku rýhy měřených v ose rýhy, c) při určení hloubek rýh podle výpočtu průměrné hloubky rýhy se nepočítá s hloubkou pro odvodňovací drenáž na dně rýhy, pokud je rýha pro tuto drenáž užší než dno rýhy. 3564. Svislé přemístění výkopku ze zářezů Svislé přemístění výkopku ze zářezů se oceňuje podle průměrné hloubky zářezu. Tato prů- měrná hloubka se určí jako aritmetický průměr hloubek počátečního a koncového příčného profilu úseku, měřených v ose zářezu. Nepřihlíží se k hloubce vykopávek (např. jam, šachet apod.) uvnitř úseku, přitom: a) úsekem zářezu se rozumí část zářezu, vymezená dvěma sousedními příčnými profily v mís- tech zlomu terénu, b) objem zářezu je součet objemů vlastního zářezu a případných dalších vykopávek (jam, rýh, šachet), územně souvisejících s vykopávkou zářezu nebo ve dně zářezu. Pro určení počtu mj. svislého přemístění se objem výkopku ze zářezu upraví podle Tabulky I Přílohy č. 5, c) je-li součástí vykopávky zářezu rampa pro výjezd dopravních prostředků pro vodorovné přemístění výkopku, ležící mimo objem vlastní vykopávky zářezu, potom se pro určení výš- ky svislého přemístění výkopku uvažuje rozdíl střední hloubky jámy a nejnižší bod hrany rampy. Objem vykopávky rampy se pro volbu ceny podle množství připočítává k objemu zářezu a ocení se cenou pro vykopávku zářezu. 3565. Těžiště pro vodorovné přemístění a) při určení vzdálenosti těžišť sdružených výkopků a násypů se tato těžiště předpokládají v příčných řezech, které půlí jejich souvislý objem. Toto platí obdobně i pro ornici. O těžiš- tích zemníků viz odst. c) a d), b) padne-li těžiště výkopu nebo násypu mimo obrys jejich půdorysné plochy, rozdělí se vý- kopiště nebo násypiště v půdorysu na části, jejichž těžiště leží v jejich půdorysu. Toto platí obdobně i pro ornici, c) pro stavbu sypaných přehradních hrází zemních a kamenitých se zemník rozdělí na tolik částí, pro kolik různých − − konstrukcí ze zemin téhož objektu, − − nebo objektů téže stavby, popř. jejich částí se hornina ze zemníku odebírá. Vzdálenost přemístění výkopku se určí mezi těžišti k sobě přidružených částí zemníku a konstrukcí ze zemin. d) pro ostatní stavby se pro každý zemník určí jen jedno těžiště, i když se z něho odebírají horniny pro různé konstrukce na jednom objektu nebo na různých objektech téže stavby. Vzdálenost vodorovného přemístění výkopku na těchto stavbách se určí mezi těžištěm zemníku a těžišti přidružených násypů, nevztahuje-li se na tuto vzdálenost ustanovení odst. b). 3566. Vzdálenost vodorovného přemístění výkopku a ornice se určí odděleně pro výkopek i pro ornici na celém objektu.