V reakci na vojenskou invazi Ruské federace na Ukrajinu bylo na agresora uvaleno několik balíčků ekonomických sankcí. Jednu ze zvažovaných sankcí představuje zákaz dovozu ropy z Ruska do Evropy a Spojených států. K embargu na dovoz ruské ropy jako první přistoupily Spojené státy. Velká Británie a Polsko oznámily, že ji přestanou dovážet do konce letošního roku. Jelikož je Rusko třetí největší producent a zároveň druhý největší vývozce ropy, obava o její dodávky v souvislosti se sankcemi vyvolala nejistotu na trhu. Ta se na začátku března promítla do strmého nárůstu ceny ropy za barel, která dokonce atakovala extrémní hodnoty z roku 2008.
Dramaticky rostoucí ceny ropy se prakticky okamžitě promítly i do koncových cen pohonných hmot na čerpacích stanicích na našem území. Zatímco cena benzínu vzrostla během čtrnácti dnů o cca čtvrtinu, tak cena nafty se v průběhu dvou a půl týdne zvýšila přibližně o třetinu a v současnosti je dokonce dražší než benzín.
Po oznámení Mezinárodní agentury pro energii o uvolnění zásob a zprávě členů OPEC (Iráku a Spojených arabských emirátů) o navýšení těžby začala ceny ropy klesat. To se i v souvislosti se zrušením přimíchávání biosložky do paliva projevilo v cenách pohonných hmot poklesem o necelých deset procent. I přes částečné zlevnění zůstává cena pohonných hmot výrazně výše, než před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.
Je logické, že zvýšená cena pohonných hmot by se měla projevit ve zvýšené ceně hodinové práce stroje (strojohodiny), a to právě u strojů, které ke své činnosti naftu či benzín spotřebovávají. Bylo by ale ekonomicky nezodpovědné se domnívat, že změna cen pohonných hmot o určitá procenta se stejným procentem promítne do ceny strojohodiny. Do nákladů na hodinu práce stroje se totiž v Cenové soustavě ÚRS promítají nejen provozní hmoty (tj. pohonné hmoty, provozní kapaliny, pneumatiky apod.), ale normativně i náklady na odpisy a opravy, dále náklady na převozy a u některých strojů i náklady na jejich montáž a demontáž.
V následující tabulce jsou vybrané skupiny strojů s jejich průměrnými změnami cen strojohodin v závislosti na změně cen pohonných hmot o 10 %, 20 %, respektive 30 %. Základnou jsou modelované ceny pohonných hmot použité pro výpočet směrných cen strojohodin v cenové úrovni 2022/I. Cena pohonných hmot na přelomu března a dubna je oproti nim vyšší o cca 20 % pro koncové zákazníky a o několik procent méně pro větší smluvní odběratele. K výsledným procentům je nutné podotknout, že se jedná o údaje pouze za stroje bez nákladů na jejich obsluhu.
Pro přehlednost jsme do tabulky zařadili jen takové skupiny strojů, ve kterých se změna ceny pohonných hmot projevuje vyššími procenty. Jedná se o některé zemní stroje a dopravní prostředky.
Pro zprostředkování ucelené informace, tedy zjištění dopadu zvýšených cen pohonných hmot na směrné ceny konstrukcí, jsme náklady na aktualizované strojohodiny promítli do vybraných položek s vysokým podílem prací prováděných stroji pro zemní práce a s využitím dopravních prostředků. Jedná se o položky zemních prací prováděných strojně, položky přesunů hmot a položky manipulace se sutí a vybouranými hmotami. Ke každé skupině konstrukcí jsou uvedena procenta jejich průměrných změn cen v závislosti na změně cen pohonných hmot o 10 %, 20 %, respektive 30 %.
Procentní změny cen strojohodin a konstrukcí publikujeme jako informativní. Jedná se o průměrné hodnoty z početnějších skupin strojů a konstrukcí, přičemž reálné hodnoty konkrétních strojů či konstrukcí se mohou od průměru lišit.
Vydal ÚRS CZ a.s., 31. 3. 2022
Aktualizace 15. 6. 2022 – aktualizován graf vývoje cen PHM
