V některých ustanoveních týkajících se pořizovacích nákladů materiálů nebo náplně výrobní režie (přepravné) se setkáváme s pojmem obvyklá dojezdová vzdálenost na staveniště.
Nikde, ani u materiálů, ani u režie, přitom není stanovena přesná velikost této vzdálenosti (např. udaná v km). Přesné stanovení nelze provést z důvodu možných sporů a následných přípočtů a odpočtů kilometrů dle situace na konkrétní zakázce.
Co to tedy obvyklá dojezdová vzdálenost je?
Při stanovení obvyklé dojezdové vzdálenosti není rozhodující, zda se při dopravě materiálů nebo i zaměstnanců na staveniště překračují hranice okresu, kraje nebo určitého počtu obcí. Někdy se dopravuje materiál mezi sousedními obcemi na vzdálenost několika málo kilometrů, přitom je to z jednoho kraje do druhého. Jindy se materiál převáží v rámci obvyklé dopravní vzdálenosti například přes sedm sousedních obcí. Přesto se jedná o krátkou vzdálenost, která spadá do obvyklé dojezdové vzdálenosti.
U materiálů je dojezdová vzdálenost na staveniště taková, která se zpravidla vyskytuje při dopravě daného druhu materiálů na staveniště. Posuzuje se pro skupiny materiálů téhož druhu (např. keramických výrobků – cihel, tvárnic apod.), zpravidla nezávisle na výrobci.
Jednotlivé dojezdové vzdálenosti pro určitý druh materiálů se zjišťují u dostatečně velké skupiny realizací v tuzemsku. Z tohoto šetření následně vyplývá obvyklá dojezdová vzdálenost.
V praxi zkušený účastník stavebních procesů zpravidla bezpečně rozezná, zda se jedná o obvyklou dopravní vzdálenost (začínající ve stavebninách, skladu stavební firmy nebo u veřejného dopravce a končící na staveništi), nebo ne.
Totéž lze vztáhnout i na dopravu zaměstnanců na staveniště. Náklady na obvyklou dojezdovou vzdálenost jsou obsaženy ve výrobní režii. Při větší dojezdové vzdálenosti, než je obvyklá, se tato doprava již oceňuje samostatně.
