Následující příklad se týká předem neplánovaného přesunu strojní mechanizace vyvolaného požadavkem investora.
Ten na větší stavbě požadoval asi jednoměsíční přerušení bouracích prací z důvodu omezení hluku ve zkouškovém období, což způsobilo komplikace a nepředvídatelné vícenáklady na přesun bagrů, nakladačů atd.
Zhotovitel vyčíslil investorovi náklady na vícepráce spojené s přesunem mechanizace, tzn. odvoz strojní techniky a opětovný návoz, jako položku vedlejších rozpočtových nákladů ve výši 3,2 % z ceny bouracích prací.
Jak obecně postupovat v obdobných případech?
V sazbách strojohodin vytvořených podle metodiky Cenové soustavy ÚRS (týká se všech strojohodin v databázi strojů dostupné v SW KROS 4, nebo individuálně vytvořených sazeb strojohodin podle metodiky ÚRS) jsou přesuny strojů na staveniště a ze staveniště již započteny. Týká se to případů standardního průběhu provádění zakázky. Rozpočtář v takových případech přesuny strojů samostatně neoceňuje.
V případech požadavku ze strany investora na přerušení prací se ale takto vyvolané náklady účtují k tíži investora. Požadavkem vyvolaná organizační opatření i výši souvisejících nákladů je třeba dopředu projednat s investorem. Týká se to i možného přesunu strojů. Jedná se o vedlejší rozpočtové náklady VRN.
Náklady související s přesunem strojů lze zkalkulovat např. pomocí kilometrové sazby přesunu stroje (po vlastní ose) či automobilu (přesun na valníku, návěsu apod.), při níž se kalkuluje i zpáteční cesta na staveniště. Tyto náklady lze také ocenit pomocí dohodnuté procentní sazby z hodnoty uvažovaných prací; tento způsob ale není vhodný u veřejných zakázek. Náklady by totiž nebyly vyčísleny transparentním způsobem se vztahem ke skutečným vzdálenostem či nákladům.
